Doporučení výboru SLG k nepodkročitelným minimům cytogenetických vyšetření

Výbor SLG zastává názor, že pro cytogenetické laboratoře akreditující podle evropských norem jsou závazná evropská guidelines, což jsou standardy schválené Evropskou cytogenetickou společností (ECA – European Cytogenetics Association) a Evropskou genetickou společností (ESHG - European Society of Human Genetics). V těchto standardech jsou definovány minimální počty metafází, které je nutné analyzovat, pro správné určení karyotypu vyšetřovaných buněk z různých typů tkání. Tato minima jsou nepodkročitelná, nicméně mohou být navýšena za podmínek, které jsou v  guidelines definovány (např. při detekci mozaicismu, nižší kvalitě pruhování, nedostatečném rozložení chromosomů apod.). Rovněž mohou být navýšena rámci vnitřních pravidel konkrétních laboratoří, která jsou definována v příslušných dokumentech.

Podle specifických guidelines pro vrozené aberace obecně platí, že z každé buněčné kultury by měly být plně zhodnoceny minimálně dvě metafáze odpovídající kvality, která je definována počtem pruhů na karyotyp (guidelines stanoví odpovídající počet pruhů pro různé typy tkání), přičemž při prenatální diagnostice by měly být provedeny u každého vzorku alespoň dvě až tři kultivace. Doporučuje se ale hodnotit více buněk v závislosti na indikaci a/nebo na konkrétním nálezu (např. k potvrzení/vyloučení mozaicismu je doporučeno analyzovat minimálně 30 buněk), kvalitě mitos a chromosomů (překřížené chromosomy) a vnitřních pravidlech laboratoře. Úplná analýza metafází musí zahrnovat srovnání každého homologního chromosomového páru (včetně X a Y chromosomů) pruh po pruhu a to buď ve světelném mikroskopu nebo sestavením karyogramu. Vždy by měla být provedena nezávislá kontrola analýzy minimálně jedním dalším zkušeným hodnotitelem, který může (ale nemusí) hodnotit stejné mitosy.

Pro dokumentaci musí být podle guidelines ke každému vzorku archivovány alespoň dvě pruhované plně analyzované metafáze a to buď ve formě fotografie, digitálního obrázku nebo preparátu (s uvedenými souřadnicemi). Nemusí to tedy být vždy nutně sestavený karyotyp, i když v dnešní době je to, vzhledem k využití karyotypovacích systémů, ve většině laboratoří běžná praxe.

Při analýze získaných aberací závisí počet hodnocených metafází na typu onemocnění, na tom, zda je nález normální nebo abnormální (potvrzení klonality, vyloučení „single cell“ aberací) a dále na tom, zda se jedná o diagnostický vzorek nebo sledování v průběhu onemocnění. V diagnostickém vzorku je obvykle doporučeno hodnotit alespoň 20 mitos (pokud jsou na preparátu přítomny). Při následných vyšetřeních může být počet hodnocených buněk variabilní v závislosti na typu onemocnění a nálezu při diagnose (viz. Guidelines pro získané aberace). Definice klonálních aberací je uvedena v ISCN nomenklatuře (ISCN 2013). Obecně je za klon považován nález alespoň dvou buněk se stejnou strukturní aberací a/nebo stejným nadpočetným chromosomem nebo alespoň tří buněk se ztrátou stejného chromosomu.

Reference

  • General Guidelines and Quality Assurance for Cytogenetics. ECA Newsletter 2012;29:7-25.
  • Specific Constitutional Cytogenetic Guidelines. ECA Newsletter 2012;30:11-19.
  • Guidelines for Cytogenetic analysis of Acquired Disorders, ECA Newsletter 2013;31:7-21.

© 2007-2017, Společnost lékařské genetiky a genomiky ČLS JEP, z. s., všechna práva vyhrazena
Systém pro správu obsahu Drupal. Vzhled odvozen z tématu Danland.